Každý rok je v Česku hospitalizováno s infarktem myokardu kolem 20 000 pacientů, to je v průměru 55 lidí denně. Když infarkt propukne, rozhodují vteřiny. Věřit mýtům znamená riskovat, že zareagujete špatně nebo příliš pozdě.
mýtus č. 1
NEDÁ SE
předvídat
Může se zdát, že infarkt vždy udeří nečekaně, jako blesk z čistého nebe. Ve skutečnosti však existují situace, kdy je jeho pravděpodobnost výrazně vyšší.
Tipnete si, kdy lidé nejčastěji dostávají infarkt?
V sobotu večer
V pondělí ráno
Správně. Právě tehdy lidé čelí zvýšenému stresu z návratu do práce a změny režimu. Tahle kombinace představuje pro srdce větší zátěž.
Špatně. Nejvíce infarktů nastává v pondělí ráno, kdy lidé čelí zvýšenému stresu z návratu do práce a změny režimu. Tahle kombinace představuje pro srdce větší zátěž.
Srdeční příhodu může vyvolat také vztek, stejně jako extrémní pozitivní emoce (např. výhra ve sportce). Velkou roli dále hraje nezdravý životní styl, obezita či kouření.
O 50 %
zvyšuje kouření riziko vzniku kardiovaskulární příhody.
Zdroj: Souhrn Evropských doporučení pro prevenci KVO v klinické praxi
O 50 %
zvyšuje kouření riziko vzniku kardiovaskulární příhody.
Zdroj: Souhrn Evropských doporučení pro prevenci KVO v klinické praxi
Pravděpodobnost srdečního selhání zásadně ovlivňuje také genetika. Pokud jeden z vašich rodičů utrpěl infarkt před padesátým rokem života, vaše riziko se zdvojnásobí. Jestliže ho prodělali oba rodiče, zvyšuje se více než šestinásobně, vychází ze studie INTERHEART.
mýtus č. 2
TÝKÁ SE JEN
starých
Infarkt bohužel čím dál častěji postihuje čtyřicátníky i třicátníky. Může za to stres, nedostatek pohybu, obezita, kouření a hektický životní styl. Srdeční příhoda přitom nemusí zasáhnout přímo vás, aby ovlivnila váš život. Stačí, když ji prodělá váš blízký.
60 %
Čechů se ve svém okolí setkalo s infarktem myokardu.
Zdroj: Výzkum agentury IPSOS
60 %
Čechů se ve svém okolí setkalo s infarktem myokardu.
Zdroj: Výzkum agentury IPSOS
Nicméně riziko srdeční příhody s věkem stoupá. V cévách se postupně usazují tuky a další látky, které zužují tepny a zhoršují jejich pružnost. Starší srdce navíc hůř regeneruje.
Co se děje v těle během infarktu?
Usazování tuků a dalších látek zužuje tepny.
Na zúženém místě vznikne krevní sraženina.
Uzavře cévu a zastaví přísun kyslíku a živin k části srdečního svalu.
Pokud se průtok krve rychle neobnoví, tkáň začíná odumírat.
Co se děje v těle během infarktu?
Usazování tuků a dalších látek zužuje tepny.
Na zúženém místě vznikne krevní sraženina.
Uzavře cévu a zastaví přísun kyslíku a živin k části srdečního svalu.
Pokud se průtok krve rychle neobnoví, tkáň začíná odumírat.
mýtus č. 3
U MUŽŮ A ŽEN
je stejný
Možná si říkáte – infarkt je jen jeden, na pohlaví nezáleží. Ale opak je pravdou. U mužů a žen se výrazně liší.
2× větší riziko než ženy
ohroženější v mladším věku
*průměrný věk: 68
poloviční riziko než muži
riziko roste po menopauze
*průměrný věk: 74
*Zdroj: Klugar et al., 2019; ÚZIS, 2018
Zatímco muži většinou cítí silnou bolest na hrudi vystřelující do levé paže, u žen se častěji objeví méně typické příznaky: extrémní únava, problémy se spánkem, dušnost, závrať, bolest v horní části břicha nebo mezi lopatkami či snížená výkonnost. Právě kvůli těmto méně nápadným příznakům ženy potíže se srdcem často podcení.
2/3
žen, které prodělaly akutní infarkt, nikdy předtím neměly srdeční problémy
Zdroj: Národní zdravotnický informační portál, 2021
2/3
žen, které prodělaly akutní infarkt, nikdy předtím neměly srdeční problémy
Zdroj: Národní zdravotnický informační portál, 2021
Muže zasahuje častěji, u žen bývá komplikovanější, protože postihuje větší množství drobných cév, což ztěžuje léčbu a zotavení. Každé pohlaví tak má své nevýhody. Proto by všichni měli mít plán, jak se před dopady infarktu chránit.
Na co se můžete připravit už teď?
Jedním z řešení může být pojištění pro vážná onemocnění. Kooperativa až do konce července 2025 vyplácí v případě infarktu dvojnásobek pojistné částky. Více informací najdete zde.
mýtus č. 4
Bolí pouze
na hrudi
Bolest na hrudi v podobě tlaku, svírání nebo pálení je sice nejtypičtější příznak infarktu, ale zdaleka ne jediný.
Nepodceňte další příznaky infarktu
bolest v zádech
❤️
pocení
❤️
nevolnost, bolest v břiše
❤️
neobvyklá slabost
❤️
dušnost
❤️
bušení srdce
❤️
úzkost a panika
❤️
bolest v čelisti
❤️
mdloby
❤️
Pokud u sebe nebo u někoho v okolí zpozorujete podobné projevy, ihned volejte záchrannou službu na 155.
Jaká je šance, že člověk přežije infarkt ve velmi dobrém stavu, když se dostane do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny?
56 %
96 %
Správně. Proto je zásadní přivolat pomoc včas.
Nene, je to mnohem víc.
Zdroj: Novinky.cz, 2023
mýtus č. 5
Znamená okamžitý
kolaps
Infarkt si většina lidí představí jako dramatickou scénu z filmu – starší muž se chytá za srdce a kácí se k zemi. Jenže realita bývá často jiná. Tato život ohrožující srdeční příhoda se může rozvíjet postupně.
3 hodiny
průměrně čekají pacienti s příznaky infarktu, než zavolají záchrannou službu.
Zdroj: Fakultní nemocnice Brno, 2021
3 hodiny
průměrně čekají pacienti s příznaky infarktu, než zavolají záchrannou službu.
Zdroj: Fakultní nemocnice Brno, 2021
Čím déle ale člověk váhá, tím víc riskuje. Po ucpání tepny totiž začnou buňky srdečního svalu odumírat už po 20 minutách. Za 4–12 hodin odumřou úplně. Pokud bolest na hrudi trvá déle než 10 minut, je potřeba ihned volat záchrannou službu. A i kdyby se nakonec ukázalo, že šlo o planý poplach, udělali jste správnou věc. Lepší přivolat pomoc třikrát zbytečně, než jednou pozdě.
Čím déle ale člověk váhá, tím víc riskuje. Po ucpání tepny totiž začnou buňky srdečního svalu odumírat už po 20 minutách. Za 4–12 hodin odumřou úplně. Pokud bolest na hrudi trvá déle než 10 minut, je potřeba ihned volat záchrannou službu. A i kdyby se nakonec ukázalo, že šlo o planý poplach, udělali jste správnou věc. Lepší přivolat pomoc třikrát zbytečně, než jednou pozdě.
mýtus č. 6
Každý ví,
jak pomoct
Když jde o infarkt, na improvizaci není čas. Ruku na srdce – opravdu víte, co v krizové situaci dělat?
1 z 20
lidí s jistotou ví, jak se zachovat, když někdo prodělá infarkt.
Zdroj: Kooperativa
1 z 20
lidí s jistotou ví, jak se zachovat, když někdo prodělá infarkt.
Zdroj: Kooperativa
Navíc když jde o život, mají lidé tendenci panikařit. Schopnost logicky uvažovat se může snížit až o polovinu. Přitom zvládnout první pomoc není nijak složité – stačí si zapamatovat několik jednoduchých kroků.
První pomoc při infarktu
Je pacient při vědomí?
Zavolejte 155.
Pokud leží, podložte mu horní část těla
Uklidněte ho a zůstaňte s ním.
Uvolněte těsné oblečení.
Pokud přestane dýchat, začněte s resuscitací.
Je pacient při vědomí?
Zavolejte 155.
Pokud leží, podložte mu horní část těla
Uklidněte ho a zůstaňte s ním.
Uvolněte těsné oblečení.
Pokud přestane dýchat, začněte s resuscitací.
Je pacient v bezvědomí?
Zavolejte 155.
Zkuste ho oslovit, štípnout nebo s ním jemně zatřást.
Zakloňte mu hlavu a zkontrolujte dýchání.
Pokud dýchá, uložte ho do stabilizované polohy a vyčkejte na záchranku.
Pokud nedýchá, okamžitě zahajte masáž srdce a umělé dýchání: 30× stlačte hrudník 4–5 cm hluboko, poté proveďte 2× umělý vdech. Opakujte.
Je pacient v bezvědomí?
Zavolejte 155.
Zkuste ho oslovit, štípnout nebo s ním jemně zatřást.
Zakloňte mu hlavu a zkontrolujte dýchání.
Pokud dýchá, uložte ho do stabilizované polohy a vyčkejte na záchranku.
Pokud nedýchá, okamžitě zahajte masáž srdce a umělé dýchání: 30× stlačte hrudník 4–5 cm hluboko, poté proveďte 2× umělý vdech. Opakujte.
mýtus č. 7
zničí vám
život
Když se řekne infarkt, spousta lidí si představí konec života. Dobrá zpráva je, že Česká republika patří v léčbě akutního infarktu mezi světovou špičku. Díky husté síti katetrizačních center a rychlé záchranné službě má většina pacientů velkou šanci přežít – když se pomoc přivolá včas.
v průměru
949 z každých 1000 lidí
postižených infarktem myokardu
přežilo.
Zdroj: VZP, 2024
Horší zpráva je, že infarkt často zanechává následky, které se můžou výrazně promítnout do každodenního života. Rekonvalescence po těžkém infarktu trvá několik měsíců.
95 %
případů invalidity v Česku způsobují vážné choroby. Patří mezi ně i infarkt myokardu.
Zdroj: Výzkum agentury IPSOS
95 %
případů invalidity v Česku způsobují vážné choroby. Patří mezi ně i infarkt myokardu.
Zdroj: Výzkum agentury IPSOS
Těžký infarkt pro vás může znamenat:
omezenou soběstačnost
nutnost asistence nebo sociálních služeb
výpadek příjmů a nemožnost vrátit se do práce
vysoké náklady na rehabilitace a psychologickou péči
Náklady na komplexní rekonvalescenci se můžou vyšplhat až na 1 000 000 Kč.
Jak se vrátit zpátky do života?
Zásadní je změnit životní styl, naslouchat svému tělu a investovat do kvalitní rekonvalescence. Právě díky ní se většina lidí může vrátit ke svému běžnému životu. Proto je důležité mít sjednané životní pojištění FLEXI od Kooperativy, které vás v případě infarktu nenechá na holičkách. Co díky němu získáte?
finanční pomoc, která vám pomůže při léčbě a rekonvalescenci
denní plnění, které dorovná výpadek příjmu
peníze na zachování životního standardu, pokud se kvůli zdravotním komplikacím nebudete moct vrátit do práce
Pozor, speciální nabídka!
Od května do července 2025 máte možnost získat ještě víc. Když si pojištění vážných onemocnění sjednáte v tomto období, při diagnóze infarktu myokardu vám Kooperativa vyplatí dvojnásobek pojistné částky – až o 1 milion korun víc.
Pozor, speciální nabídka!
Od května do července 2025 máte možnost získat ještě víc. Když si pojištění vážných onemocnění sjednáte v tomto období, při diagnóze infarktu myokardu vám Kooperativa vyplatí dvojnásobek pojistné částky – až o 1 milion korun víc.
Chcete mít možnost vrátit se zpátky do života, když vás zasáhne infarkt myokardu?
.avif)
